Letos proběhl v kounické škole již dvanáctý ročník Noci s Andersenem. Jedná se o akci, která má podpořit zájem dětí o čtení knížek. Tohoto oblíbeného projektu se zúčastnily děti z druhé až čtvrté třídy. Program Noci s Andersenem je pokaždé jiný a je vždy překvapením.
Každým rokem se naše škola rozrůstá, a tak i zájemců o nocování ve školní budově přibývá. Jenže škola není nafukovací, a tak počet dětí, které se mohou nočního dobrodružství zúčastnit, je omezený. Proto se letos organizátorky NSA dohodly, že o výběru si rozhodnou samy děti. Ten, kdo úspěšně vyluštil tajenku v početním kvízu, musel ještě ve školní knihovně za pomoci knížek zvládnout kvíz čtenářský. Všichni úspěšní luštitelé, kterých nakonec bylo přes padesát, si tedy svou účast opravdu zasloužili.
V pátek 22. března jsme se tentokrát vypravili do říše hmyzu. Nejdříve kluci a holky skládali a lepili hmyzí puzzle, potom se rozdělili do skupin pojmenovaných podle různých zástupců hmyzu a pak jsme všichni netrpělivě očekávali příchod pana Andersena. Letos nepřišel sám, ale přivedl si s sebou loutku broučka, aby nám připomněl 90. výročí úmrtí pana spisovatele Jana Karafiáta, který je autorem známé knížky Broučci. Pan Andersen se však bohužel v naší škole dlouho nezdržel. Zcela nečekaně na něj zaútočil sršní roj, a tak si zbytek noci musel léčit poštípaný obličej.
Po dramatickém úvodu nás čekala neméně dramatická ukázka z knihy Radovanovy radovánky od pana Zdeňka Svěráka – Jak se malý Radovan naučil hvízdat. Po prvním čtení jsme se vypravili do hmyzí laboratoře, abychom se hmyzu důkladně „podívali na zoubek“.
Pod mikroskopem malí vědci pozorovali křídla mouchy a motýla, nohu včely nebo třeba tělo blechy. Kromě toho si každý vyrobil model s vývojem motýla. O motýlech nám pak Brouk Pytlík v krásně vyzdobené školní knihovně přečetl dvě pěkné pohádky z knížky pana Sekory.
Než přišly nejnapínavější okamžiky letošní Noci s Andersenem, vytvořily si ještě děti zapouštěním barev pestře zbarvená motýlí křídla. Potom museli kluci i holky prokázat svou odvahu při tajemné cestě za včelí královnou. Světla svíček je dovedla až do potemnělého včelína, kde ti nejodvážnější sáhli do včelího úlu pro včelí vajíčko, ve kterém byly ukryté indicie pro další tvoření. Ze čtyř slov (slunce, krovky, med, létat) měly skupinky vymyslet jakýkoli příběh, básničku nebo třeba písničku a pak své dílo předvést ostatním.
Při posledním čtení paní redaktorka Motýlková vyzpovídala pana Ferdu Mravence, od kterého jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí ze světa mravenců. Protože už bylo velmi pozdě a některým už padala víčka únavou, poslechli jsme si Mravenčí ukolébavku a zachumlali se do svých spacáků.
Po probuzení jsme snědli dobroty napečené od maminek a dotvořili motýlky z barevných křídel, které jsme si večer nachystali. Než jsme se rozloučili, přišel nás ještě jednou pozdravit poštípaný, ale jinak zdravý pan Andersen. Na památku nám přinesl dvě krásné knihy o motýlech a o včelách. Obě knížky ze života hmyzu si mohou školáci, které hmyz zajímá, vypůjčit v naší školní knihovně.
Stejně jako každý rok, i tato noc velmi rychle utekla, jak jejím účastníkům, tak i organizátorkám. Velmi nás těší, že si děti akci užily a že mají chuť hlásit se na další a další ročníky. Pro nás je to známkou toho, že veškerá práce a úsilí, které vymýšlení a přípravě Noci s Andersenem věnujeme, nepřichází nazmar. Závěrem též chceme poděkovat paní starostce Sochorové za podporu při realizaci.
Miroslava Roudnická